Chcete-li se stát mistrem české kuchyni, nesmíte mít strach z koření. Tradiční krajové pokrmy jsou ho totiž plné a právě koření má často na svědomí naprosto specifickou chuť oblíbené české kuchyně. Co by vám tedy na poličce s kořenkami rozhodně nemělo chybět?
Kopr
Semena kopru obsahují silice, vápník, fosfor a další minerální látky. Mladá nať se hodí k okurkám, cuketám, rybám, drůbeži nebo jako koření do salátů. Je vhodný i do vaječných pokrmů nebo tvarohových pomazánek. Nepostradatelný je v bylinkami ochucených octech.
Nové koření
Původní obyvatelé Střední Ameriky jím kořenili například čokoládu. Pěstuje se především v oblastech tropické Ameriky. Do Evropy se dostalo později, právě proto dostalo název „nové koření“. Používá se při konzervaci masa, do omáček, polévek, marinování, ale i v likérnictví, parfumerii či v lékárnictví.
Kuřecí vývar a omáčka velouté podle Zdeňka Pohlreicha
Naučte se vývar od mistra. A když už ho budete mít hotový, zkuste jednoduchou ale skvělou omáčku, která vývar povýší na gurmánský zážitek.celý článek
Mletá paprika
Pochází z Mexika, odkud ji španělští dobyvatelé přivezli do Španělska. Pro kvalitu papriky je rozhodujícím kritériem barva a jemnost. Podporuje chuť k jídlu a má vliv i na duševní svěžest.
Bobkový list
Jako koření se používají sušené listy. Čím zelenější je jejich barva, tím kvalitnější koření máte. V kuchyni by se s bobkovým listem mělo zacházet opatrně. Oproti jiným druhům koření ho můžete do pokrmu přidat opakovaně.
Křen
Původně pochází z jižních oblastí Ruska. Díky své houževnatosti se rozrostl téměř po celé severní polokouli. V kuchyni ho používáme pro přípravu omáčky, ale i do hořčice, dresinků nebo pomazánek. V menším množství se dají zužitkovat i jeho listy, musejí však být mladé.
Podkovy z kapra posypané křenem a ozdobené lístkem šalvěje, obložené rolkami ze slaniny a křenu, zapečené v troubě.celý článek
Černý pepř
Patří mezi nejrozšířenější koření, z přibližně 1600 existujících druhů se běžně používá přibližně šest. Oblíbili si ho už staří Římané - nikdy nesměl chybět na hostinách boháčů. Získává se sklizní nedozrálých kuliček, které procházejí fermentací. Po usušení pak mají svraštělý povrch a hnědočernou barvu.
